Velké pIšQworkové finále v Brně odehráno. Zvítězil Omega tým. Zahrál si i ministr

12.12.2010 | Magda Křížová | Soutěžní kola

Na začátku letošního pIšQworkového turnaje bylo 777 týmů z 390 škol. V pátek 10. prosince jedna z nich, Gymnázium Matyáše Lercha v Brně stala hostitelem velkého finále. V něm se utkalo 24 nejlepších týmů z celé české republiky. Kdo vyhrál a kdo odjel domů s nepořízenou?

Zbývá ještě hodina do začátku finále na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně a u registrace už se objevují první týmy. Všichni v bílých tričkách, které bylo vstupenkou k poslednímu souboji o vítězství.

 

Aula se pomalu zaplňuje nedočkavými týmy, sedají si vždy po skupinkách. Někteří se tváří lehce nervózně, jiní zase jako by se jich žádné finále netýkalo. Když je aula zaplněná pIšQworkáři, teoreticky se může přistoupit k zahájení dnešního napínavého dne. Čeká se ale na významného hosta.

Kvůli lehkému zpoždění ministra školství, mládeže a tělovýchovy je finálový den zahájen se čtvrthodinovým skluzem.

Je tu proslov a přivítání vedoucího soutěže a ředitele školy. „Sešlo se tu 24 nejlepších týmů z celé republiky, takže očekáváme kvalitní zápasy a napínavé souboje o první cenu. Zápasy budou komentované členy piškvorkové federace. Jsem zvědavý, čemu se sám přiučím,“ s očekáváním sdělil vedoucí soutěže, Roman Cholasta.

Následuje ministr.

„Já se nejmenuju Dobeš, já se jmenuju Novák. Já jsem totiž dvojník ministra. Ministr hodně špatně hraje piškvorky a téměř vůbec mu to nemyslí, tak za sebe posílá dvojníky,“  zavtipkoval si na úvod ministr Dobeš.  „Pan ministr, který zůstal v Praze, velice oceňuje vaše přijetí a velice si váží toho, že škola je v této podobě skutečně hrou. I já jsem kdysi piškvorky hrával na základní škole. Právě uvažuji, že by měly být zařazeny do standardu, co by se mělo na školách učit.“ Za tuto myšlenku sklízí bouřlivý potlesk.

Hráč týmu Tři a půl chlapa, Marius Kempný dokonce vyzývá ministra na souboj. Dobešovi se proti mladému a cvičenému pIšQworkáři nedaří, prohrává drtivě 2:0.

Marius k zápasu říká: „Hrál jsem jako s každým jiným soupeřem, čekal jsem ale o něco lepší zápas.“

První zápasy jsou na spadnutí. Atmosféra zůstává stále přátelská a uvolněná, začínají se ale objevovat závany nervozity. Kapitány probírají s týmy poslední taktiku před začátkem.

 

A už se jde na věc

 

24 nejlepších týmů z celkových 777 z celé republiky je rozděleno do skupin. Rozlosují se soupeři a turnaj je doopravdy zahájen.

Ve skupinách hráči zjišťují, že se tu setkávají opravdu s pIšQworkářskou elitou. Zápasy se s krajskými a oblastními koly nedají srovnávat. Taktizuje se a nervozita je obrovská.

„Těšili jsme se na nejlepší týmy z republiky a jsme rádi, že jsme se potkali,“ svěřuje se kapitán týmu S křížkem po funuse, Tomáš Pokorný.

Zápasy ve skupině jdou jako po másle. Vybraní hráči jsou odváděni do izolované místnosti, kde je jejich partie pod dohledem kamer a hlavně profesionálů; některé partie jsou totiž komentovány členy České federace piškvorek a renju. Docela výrazně jsou poznat favorité od ostatních, méně zdatných týmů. Po vyhodnocení výsledků musí finále opustit osm týmů. Loučí se hráči z havířovského týmu tři a půl chlapa, boskovického Jiříka, tým Proč z Uherského Hradiště, Dalovičtí Logistix.

 

 

„Musíme do příště více trénovat a míň váhat na turnajích,“ plánuje Miroslav Bartoš z Dalovic.

Mezi další vypadávající patří týmy SPŠE 2 z Plzně, Ústecký Tomův tým, Tepličtí S křížkem po funuse a team SPŠ MB z Mladé Boleslavi, jak už název napovídá.

Kapitán mladoboleslavského týmu, Milan Smolík, k turnaji říká: „Celý turnaj byl parádní. Docela zajímavé je, že dnes jsme všechno prohráli. I když se jeden hráč snažil celý týden vsugerovat si, že budeme třetí. Skončili jsme ale třetí ve skupině. A vypadli,“ směje se kapitán. „Ale tak máme už nějaké ceny a hlavně trička, takže jsme spokojení. Na příští rok budeme muset složit nový tým, protože 4 z 5 hráčů jsou čtvrťáci. Pokud složíme tým, musíme zlepšit začátky her, nějak jsme to letos podcenili.“

Je asi dvanáct hodin a na pódiu se objevují kytary a zvuková technika. Čeká nás koncert s turnajem spřízněné skupiny Gate Crasher. Dva členové akusticky zahrají 4 písně. Potlesk. A turnaj může pokračovat ve své herní části.

Play-off

Následuje osmifinálový pavouk. Zápasy v něm jsou mnohem vyrovnanější a napínavější.

Šestnáct týmů se ze všech sil snaží vyhrát nad soupeři, ale jen osm nejlepších může postoupit dál. Soutěž proto opouští a na 8. – 16. místě se umisťují piškvorkáři SPS PB z Příbrami, Happy Pigs z Vítkova, Přerovští Křižáci, pardubičtí Nedohodli jsme se a Kuharisha z Hostinného.

„Teď jsme bohužel těsně prohráli a nepostoupili dál v pavouku. Měli jsme dnes na to dostat se dál, ale celkově jsme spokojení s umístěním,“ svěřil se kapitán týmu Kuharisha, Tomáš Krempaský.

Strážničtí Máslo v ruce, i když s přehledem prošli předchozími koly turnaje, nakonec také skočili mezi nepostupujícími. Kapitán týmu, Zdenko Bína, který přišel na finále s novým krátkým sestřihem, k tomu sdělil: „Na příště se bude muset více trénovat, i když tým zase bude odlišného složení; měli jsme letos trochu jinou sestavu než vloni a asi jsme málo cvičili.“

Posledními dvěma vypadávajícími týmy jsou Zkřižte pera a GCL2.

„Jsme moc rádi, že jsme si tu mohli zahrát, i když jsme trochu zklamaní, že jsme vypadli. Na příště musíme věnovat víc času přípravě strategií a ne hrát jen ve škole. Takticky jsme nejlepším týmům moc nestačili. Ale aspoň jsme vyhráli parádní voo-doo panenky,“ je i tak s výsledky spokojen kapitán GCL2, Oldřich Mahdal.

 

 

Napětí přituhuje. Na řadě je poslední vyřazovací kolo před soubojem o první příčky.

Piškvorkáři jsou soustředění na jednotlivé zápasy a okolí je nezajímá. Čela se potí a šachové hodiny úpí pod údery, kterými je nervózní hráči častují. Čtvrtfinále je odehráno a velké finále musí opustit zklamané týmy Ani za prase z Třebíče, děčínští GDC, pražští Dream Team a zbývající To, co zbylo z Příbrami.

Martin Sýkora,kapitán týmu Ani za prase, turnaj komentoval: „Na finále nás trochu zaskočily šachové hodiny, člověk byl nervózní a míň se soustředil. Ještě horší byla partie pod kamerou. Následovalo pár zbytečných chyb a postup nevyšel. Ale podle našeho čtyřletého plánu se stále zlepšujeme, takže příští rok už budeme na prvním místě.“

„V turnaji byla dost velká konkurence. Navíc se ukázalo, že jednotlivec tým nevytvoří. I když hraje ve federaci, tak musí být silný celý tým. Do příště máme ještě co zlepšovat a určitě půjdeme výš,“ doufá kapitán dalšího nepostupujícího týmu Dream Team, Marek Hanzl.

V relativně vylidněné aule gymnázia se přistupuje k poslednímu kolu turnaje: boji o postup do finále.

Výkony hráčů soupeřících týmů jsou velmi vyrovnané, šťastnějšími a úspěšnějšími se nakonec stávají pišqworkáři z omega teamu a Dočistové. V boji o třetí místo se utkají Čag empire a Nebreč.

Finále

Finálový zápas je velmi napínavý, stejně tak boj o třetí místo. Atmosféra je napjatá, v aule je ticho. Do ticha jsou slyšet jen zvuky šachových hodin. Napětí by se dalo krájet. Finálový zápas skočí dřív než souboj o třetí místo. Ze zisku „zlata“ se radují hráči Omega teamu z Nové Paky. Na druhém místě se umísťují uničovští Dočistové.

Když skončí poslední zápas, je rozhodnuto i o třetí příčce. Na tu dosáhuje a tudíž nebrečí uherskohradišťský tým Nebreč. Se čtvrtým místem se musí spokojit pišqworkáři Čag empire z Českých Budějovic.

„Určitě je to úspěch, ale zároveň jsme čekali, že to bude lepší. Už jsme byli celkem blízko, ale pak jsme polevili v ostražitosti a vezlo se to s náma,“ okometovali to čerství držitelé „bramborové“ medaile.

I když tak Dočistové nevypadali, byli s druhým místem spokojení: „Polepšili jsme si oproti loňskému třetímu místu, takže spokojenost. I když jsme tu letos naposledy,“ prohlásil kapitán týmu, Petr Melicherik.

Hlavní cenu, den plný zážitků v adrenalinovém parku Yellow Point v Krkonoších, získavají již zmínění členové Omega teamu. Jaké mají pocity z vítězství a jak oslaví výhru si přečtěte v rozhovoru s kapitánem týmu, Ondřejem Suchánkem.

 

 

pIšQworky: Jaké máte pocity po výhře celorepublikového turnaje?

Ondra: Je to skvělý pocit, samozřejmě jsme to nečekali. Naším cílem bylo postoupit do čtvrtfinále. Jako zázrakem jsme přešli přes zbytek.

pIšQworky: Jaká část turnaje vám dala nejvíc zabrat?

Ondra: Pro mě osobně bylo nejtěžší semifinále, protože soupeři hráli schéma, které jsme neznali a tudíž bylo velice těžké reagovat.

pIšQworky: Jak jste se na turnaj připravovali?

Ondra: Hráli jsme pIšQworky na internetu, nějaké turnaje a ve škole o přestávkách.

pIšQworky: Co plánujete do příště zlepšit?

Ondra: My už tu příště nebudeme, jsme totiž maturanti. Plánujeme ale secvičit nový tým na škole.

pIšQworky: Jak plánujete oslavit výhru?

Ondra: Nejdřív asi využijeme poukázky, pak asi skočíme někam do hospody, možná ještě ve škole něco bude. Určitě to nějak oslavíme.

pIšQworky: Kolik hodin příprav je přibližně ve vítězství?

Ondra: To je hodně individuální. Třeba Honza odehrál během posledních dvou měsíců přes tisíc partií, já třeba spíšch chodím na nějaké turnaje, koukám na lepší hráče a tak.¨

pIšQworky: A která taktika se nejvíc osvědčila?

Ondra: Spíš jsme si sdělovali dojmy ze hry a když někdo na něco zajímavého narazil.

pIšQworky: Pro zajímavost, jak vám dopadl turnaj vloni?

Ondra: Před rokem jsme vypadli už v základní skupině, ale dva z nás se umístili v turnaji jednotlivců.

 

Vítězům gratulujeme!

 

Za rok se na vás opět těšíme.

 

 

Fotogalerie zde