Aleš Rybka se loučí, jak jinak než týmově

Pokud hrajete v týmu, tak dbejte na společnou přípravu, sdílejte své nápady a tahy. Během turnaje si prohry nevyčítejte, naopak, spíše se motivujte a povzbuzujte, vždyť je to jen hra a o nic přece nejde. Já miluji týmové hry právě pro nádhernou atmosféru v týmu a pocit sounáležitosti.

V roce 2008 jsme během turnaje Piškap v Brně vyzkoušeli zajímavou variantu – čtyřhru. Do té doby jsme ji hráli pouze v hospodách a pro zábavu. Chtěl jsem vyzkoušet, zda se osvědčí i na turnaji. Pravidla jsou velice jednoduchá, hrají 2 proti 2, hráči se střídají po tahu, tzn., že pokud hrajete za černé, dostanete se ke hře každý druhý tah. Hráči spolu nesmí komunikovat ani verbálně, ani nonverbálně. V této variantě se dají uplatnit zajímavé taktické kroky, např. donutit silnějšího protihráče hrát pouze vynucené tahy. Uvedu příklad. Slabší hráč z černých hraje na silnějšího z bílých. Nevěří si proti němu a ví, že jeho spoluhráč černý něco vymyslí. No tak není nic jednoduššího, když slabší černý zahraje čtyřku a silnější bílý musí bránit. Potom je na tahu silnější černý a ten už něco vymyslí .

V mém rozboru hráli proti sobě Ondřej Nykl + Igor Eged a Michal Radimský a Aleš Rybka. Ondřej (ondík) patří mezi nejlepší hráče v republice a v létě se mu dokonce podařilo porazit nejlepšího japonského hráče v renju. Igor (iec) je nejlepší slovenský hráč, který však patří do užší české špičky a již vyhrál i český turnaj, mj. je výborný šachista. Michal (semtexx) je piškvorkově starý hráč, velice zkušený, který však na živých turnajích již moc nehraje. To, že nehraje, neznamená, že by něco ztratil na svém piškvorkovém umění a stále zůstává velice nebezpečným soupeřem. V naší hře se objevila řada chyb, což je pochopitelné vzhledem k časovému omezení i k tomu, že hrajete každý druhý tah.

Zahájení je lehce výhodnější pro bílé, autorem tohoto začátku je Michal Zajk (puholek) z Polska. Začínal jsem já, postavil jsem „puholek open“, ondík bral bílé a zahrál čtvrtý tah, netypický pro toto otevření 4-g5. Semtexx stále před úkolem neztratit bílé z dohledu, což se mu podařilo, ale i tak získal bílý celkem dost prostoru pro poziční útok. Igor zahrál 6-i5. Nádherný tah, snažte se jej zapamatovat a v podobné pozici zahrát (je to výhodný tah na začátku pro tvorbu pozic). Díky tomuto tahu může bílý pokračovat v tvorbě pozic jak nalevo, tak i napravo. Nalevo stále může na linii 5 vytvořit hrozbu čtyřky. Já zahrál 7-i5, což teď považuji za svoji chybu. Byla to složitá pozice, já dostal nápad, věděl jsem, jaký tah by měl být správný (9. tah), ale neuvědomil jsem si, že semtexx tohle vědět nemusí, mohl mít v hlavě jiný plán. Lépe by bylo asi f5, i když by bílý dostal nalevo dost prostoru.

Jak jsem předpokládal, bílý zahrál agresivně ve snaze získat převahu 8-h4. Lepší tah v danou chvíli neexistoval. Nyní semtexx zahrál 9-i3 ve snaze zabránit tvorbě černých trojek. Nebyl to správný tah, bílý stále udržel tempo a navíc získal dost pozic. Po pozápasové analýze jsme našli tah 9-f4, který zabrání přímé bílé výhře.

Následovaly dvě trojky, jedna bílá, jedna černá. Cílem bílého bylo udržet tempo a zbavit se naší trojky. To se jim podařilo. Po tahu 12-f3 hrál semtexx naši trojku, se kterou současně bránil. Poté přišla chyba bílého. Iec zahrál 14-i7 a donutil mně zahrát 15-f4. Pokud by iec zahrál 14-i4, nutil by nás bránit na f4, ale udržel by tempo hry a pokračoval by v útoku s výhrou na h8 (viz diagram níže).

Ukázka, jak by to dopadlo při tahu 14-i4:

Všimněte si, jak je f4 důležitý tah a jak záleží, v které fázi hry se obsadí. V každé hře existuje tah, který je klíčový pro celou hru a okolo něj se pak vše motá.

Nyní se nám zdálo, že jsme bílého dostali pod kontrolu. 16-e5 je hrozba výhry pomocí VCF, 17-f5 nori tah černého, tj. bráníme bílého pomocí našeho VCF (na i2). Pokud by naše obrana byla 17-d5, potom by bílý okamžitě vyhrál tahem na f6. Díky 18-e6 nás bílý ubránil a současně udržel tempo. Následovala opět snaha obou stran o udržení tempa. Bílý si vytvořil pozice díky hrozbě VCF na 20-g8, my bránili útočně 21-f8. Nyní dle mého názoru bílý tým udělal chybu, odtáhnul tři čtyřky ve snaze udržet tempo a bránit naši trojku svojí trojkou 28-g9, ale vytvořil nám kameny, které jsme později využili. Tah 22-g9 by byl stejně účinný a i tak by bílý udržel tempo.

V dalším tahu jsem opět chybu udělal já. Zahrál jsem 29-d6 ve snaze zablokovat bílého a převzít následně tempo, ale jak se ukázalo po zápase, byla to chyba. Po 29-d6 jsme odehráli dvě čtyřky a následně bránili bílou trojku 35-j6.

Nyní si všimněte, před čím jsem vás v předchozích dílech varoval. Zbytečně zahraná čtyřka a možnost pozičního útoku bílého, který bychom neměli šanci ubránit. 36-b3 a výhra bílého je jasná. Naštěstí ondík také udělal chybu a zahrál 36-g2, my bránili pomocí nori 37-h1 a udrželi tempo.

Výhra byla potom už lehká i vzhledem k ubývajícímu času.

Závěr:

Celá tato hra byla snahou o převzetí celé aktivity. Bránit vlastním útokem je těžké, ale nádherné. Je to také pěkný příklad toho, že ani zkušení hráči se nevyhnou chybám.

Zbytečně zahraná čtyřka, nedostatečně promyšlené tahy apod. však patří ke hře. Osobně musím říct, že mám čtyřhru v hospodě rád, ale pro živé turnaje se nehodí.

Autor: Aleš Rybka (rozhovor a Alešem zde)

O autorovi
Autor působí jako předseda České federace piškvorek a renju a v roce 2009 se stal mistrem republiky v piškvorkách. Povoláním je vojenský lékař a byl před lety jedním ze zakladatelů České federace piškvorek a renju. V úterý 1. prosince odcestoval na roční expedici na Antarktidu.
Osobně měli pIšQworkáři možnost Aleše vidět jako komentátora her na finále soutěže pIšQworky 2008. Letos svůj um a rady zprostředkovává všem, nejen účastníkům finále a každý týden jsme se mohli těšit na pokračování seriálu Předseda/Mistr republiky v piškvorkách radí.