Jak se na záštity chodí: příběh ze zákulisí
Mistrovství v piškvorkách se letos může pyšnit záštitami od osmi krajských hejtmanů - to je více než polovina z celé republiky. Cesta k vlaječkám krajů na pořadatelském stole ale vede skrz mohutnou a nelítstnou krajskou byrokracii.
"Dnes jsem byl na Olomouckém krajském úřadě a probojoval jsem se až k asistentce náměstka pro kulturu," začal v listopadu svůj blog jeden z našich krajských koordinátorů Petr Vacek. Už přitom ale tušil, že k vysněné záštitě je ještě hodně daleko.
Petr má na starosti Pardubický a Olomoucký kraj. Manévrovat proto musel na chodbách hned dvou krajských úřadů.
V Olomouci to šlo celkem hladce. Jedna schůzka s náměstkěm pro kulturu a záštita byla na světě. "Pan náměstek se nakonec ukázal jako velmi příjemný člověk a bylo vidět, že se o akci sám zajímá," poznačil si k tomu Petr.
Zato v Pardubicích to tak snadné nebylo. U asistentky hejtmana nepochodil a s radní pro kulturu to nebylo o mnoho lepší. "Měl jsem trošku strach, protože jsem jí předešlého dne volal a překvapivě jsem se dovolal přímo jí. Ta se nejdřív snažila odolávat. Když ale zjistila, o co jde, tak se mi málem vysmála," vzpomíná Petr na nemilou zkušenost ve svém blogu.
Toho dne se dostal ještě k jedné asistentce, ale výsledkem mu byl jen mlhavý příslib. Stálo to ještě mnoho telefonátů, než si Petr mohl oddychnot a pochlubit se týmu i s druhou záštitou.
Ne všichni na úřadě jsou ale studení čumáci. Jednou se třeba dal náhodně do řeči s chlapíkem, který hrává se svým vnukem piškvorky. Dotyčný pracoval v odboru kultury a nakonec z toho káplo pár tisíc jako dotace na pořádání turnajů.
Záštity tedy Petr nakonec získal. Hejtmany přitom ale za celou dobu osobně neviděl. Ani po telefonu s nimi nemluvil. Třeba se s nimi ale potká na krajských kolech. A spolu s ním všichni vy, kteří na ně přijedete.