Do šestice všeho dobrého
V šestém díle bych se rád vrátil k analýze hry, se kterou se můžete setkat i tištěné formě "Průvodce světem piškvorek". Domnívám se, že je to hra, ve které si můžete zopakovat používání čtyřek, způsob poziční hry. Lze v ní nalézt i řadu překvapivých obran, útoků a je pěknou ukázkou, proč je zajímavé nepoužívat šest v řadě jako výhru. Odehráno v roce 2007 na serveru www.playok.com. Pravidlo „piškvorky pro“, varianta „pouze pět“. Časový limit 30 minut na hráče. Za černé hrál Wladek Byrtus, za bílé Aleš Rybka.
Černý zvolil zahájení „piškvorky pro“ a i když vím, že tento začátek je výhodou pro černé, zvolil jsem si bílé. Ne proto, abych se mohl vymlouvat v případě prohry, ale proto, že je to výzva, něco těžšího.
Černý zvolil poziční taktiku, tj. vytváření si dostatečných možností pro útok. Chybou bílého by bylo začít hrát agresivně, tj. chystat si vlastní útok – nemá dost kamenů pro podporu takového útoku a nedrží ani tempo hry. Proto bílý zvolil nejtěsnější možnou obranu tak, aby černého nepustil „z dohledu“. Zde nelze říct, který tah je dobrý a špatný, to je spíše úkol pro počítač, zkušení hráči se řídí spíše intuicí a zkušenostmi (= někde jsem to už viděl a ono to fungovalo). 12-i13 byl vynucený tah, i bez počítání to nahoře vypadá pro černého výborně. Po 15-k10 černý poprvé vážně zahrozil, využil první možnosti pro útok. Bílý musí bránit trojku, na jedné straně je výhra, na druhé není. V té to chvíli bylo důležité nespěchat a vše si řádně promyslet. Hra dále pokračuje obranou 16 - L11, za domácí úkol zkuste najít výhru černého, pokud by bílý bránil na opačné straně.
Do 20. tahu následovala opatrná hra, oba hráči si dávali pozor na to, aby neudělali chybu. Nyní ukázka možných obran volné trojky bílého. K dispozici je pět variant obrany: tah na g11 či g7 je ukázkou těsné obrany. Tahy g12 (využití čtyřky) a g7 nebo g6 (využití čtyřky) a g11 jsou příkladem volnější obrany, ale stále účinné, jen černý ztrácí tempo útoku a na řadě je bílý. Velký rozhodovací úkol stál před černým. Jakou obranu zvolit, aby si současně udržel tempo útoku? Tu poslední – g12 a g6. Bílému vznikne zavřená trojka a černý pokračuje v útoku. Toto zahrání dvou čtyřek hodnotím jako správné, mělo smysl a současně nic v danou chvíli nepřidalo bílému.
Hra pokračovala dále, všimněte si obrany, kterou zahrál bílý svým 28-e12. a 30-j12, opět smysluplně využitá čtyřka. 31. tah černého byl slabší, ze strany bílého nehrozilo žádné nebezpečí. Bílý svým 32. tahem převzal tempo útoku. Využil slabého zaváhání a pustil se do boje.
Bílý zahrál dvě čtyřky (j13 a h13) a poté tahem 36-m10 získává volnou trojku. Nyní se rýsuje výhra bílého na pozici j7 a g7. Před černým stojí náročný úkol – zabránit již téměř jisté výhře bílého. Obrana 37-k12 ani 37-n9 nic neřeší, bílý vyhrává. Ovšem 37-i14 je téměř geniální tah, který dokáže v danou chvíli situaci zachránit. Takový tah patří již do výbavy zkušeného hráče.
Bílý si všimne možnosti obrany, přesto vytvoří dvojitý útok, dvojitou hrozbu. Důvodem je to, že i po zabránění útoku udrží tempo hry, nevytvoří černému žádné důležité pozice a současně mu zůstane dost prostoru pro útok. Tahy 39, 41 a 43 jsou nádherné, zabrání výhře bílého a umožní bránit volnou trojičku tahem 45-L9.
Bílý udržel tempo a pokračoval v útoku, snažil se nevytvořit žádnou výraznou pozici pro možný útok černému. Neztratil tempo hry. Tah 54 byl klíčový. V úvahu připadaly dvě varianty. První možnost 54-i5 byla po hlubší analýze zamítnuta.
Důvod zamítnutí 54-i5. Tah 54. sice hrozí vidličkou na g7, ale černý využívá pravidlo „pouze pět“, vytváří bílému „šestku, přesah“ a současně brání svojí volnou trojkou na 57-j5. Bílý kontruje tahem 58-m7 a 60-m8, nicméně černý brání právě vzniklou volnou trojku na 61-m6 (v případě 61-m9 bílý vyhrává). Po 61-m6 je prostor pro bílého uzavřen.
Správně zahraný tah 54-j5. Trvala hrozba rychlé výhry na pozici h5 a současně i5. Černý zvolil variantu obrany 55-i5 (průnik obou útoků bílého), nicméně i tak bílý plynule vyhrává 70-k4.
Co se dá z této hry naučit?
1. Bílý se nepouští zběsile do útoku hned v úvodu.
2. Černý si snaží vytvářet pozice.
3. Obrana volných trojek nemusí být jen těsná.
4. Důležité je analyzovat každou možnost obrany volné trojky. I zdánlivě nelogický tah může v budoucnu pomoci.
5. Před položením útočného kamene se pořádně zamyslet a projít všechny soupeřovy možnosti, které by mohl použít k obraně či k protiútoku.
6. Hrát s verzí „pouze pět“ hru obohacuje, správně použitá čtyřka k vytvořené přesahu soupeře dokáže pořádně naštvat (ale pouze pokud s ní nepočítáme).
Autor: Aleš Rybka
O autorovi
Autor působí jako předseda České federace piškvorek a renju a v roce 2009 se stal mistrem republiky v piškvorkách. Povoláním je vojenský lékař a byl před lety jedním ze zakladatelů České federace piškvorek a renju. V zimě tohoto roku odcestuje na roční expedici na Antarktidu.
Osobně měli pIšQworkáři možnost Aleše vidět jako komentátora her na finále soutěže pIšQworky 2008. Letos bude svůj um a rady zprostředkovávat všem, nejen účastníkům finále a každý týden se můžeme těšit na pokračování seriálu Předseda/Mistr republiky v piškvorkách radí. Pro nekonečné množství herních partíí a dalších, již opravdu pokročilých rad, doporučujeme výukové centrum piškvorek a renju - www.vcpr.cz.