XO2010: Na co vzpomínají bývalí organizátoři
Když jsme napsali Petrovi Soukeníkovi, jednomu z bývalý organizátorů, aby nám odpověděl na několik otázek ohledně třetího ročníku pIšQworek, rozhodně jsme nečekali tak skvělou odpověď. Abychom vám XO 2010 přiblížili ještě víc než v našem pravidelném článku o historii pIšQworek a hlavně abychom vám ukázali, co tenhle projekt s křížky a kolečky znamená pro samotné organizátory, přinášíme vám celou vzpomínku, o kterou se s námi Petr podělil.
Rok 2010 pro mě znamenal začátek mé SCG dráhy. 23. 2. 10 mi od Richieho přišel e-mail, který končil tímhle odstavcem (lehce zkráceno):
"Byl bych moc rád, kdyby ses k projektu připojil, ... může to být pro tebe velice dobrá reference...a z vlastní zkušenosti vím, že to pomáhá v následných výběrových řízeních do práce."
Ani jeden z nás tehdy nevěděl, co nám mail přinese. Já jsem dokonce tehdy váhal… nebo spíš měl strach, jestli na to mám. Den na to mě oslovil Pagi, můj tehdy potenciální přímý nadřízený, a dodal mi odvahu. A s těmahle dvěma jsme toho pak hodně dokázali.
Ale chtěl bych začít ještě v dávnější minulosti.
Nebyl jsem aktivitami podobnými SCG nepoznamenaný. Aktivní skaut, organizátor akcí pro tisíce lidí, zástupce studentů v Akademickém senátu MU i Radě vysokých škol. To všechno mě bavilo. Současně jsem se snažil mít i dobré výsledky ve škole. Vše se spojilo v jedné dobře udělané seminárce. Bylo to někdy v průběhu roku 2009. V rámci studia na ESF MU jsem udělal marketingový plán na zlepšení dnů otevřených dveří Masaryčky. Zadavatel z Rektorátu si mě pak vybral do svého pětičlenného konzultačního týmu studentů. A tam byl i Richie, od kterého po pár měsících přišel mail s větou výše.
To nastartovalo mou SCG kariéru a můžu říct, že i změnilo život.
Začali jsem s prvním ročníkem Prezentiády. To byla pro mě taková „přípravka“ na větší XO. Vzpomínám si z těch let ohledně XO hlavně na ty silné okamžiky. Ale některé momenty jsou nezapomenutelné. Dlouhé porady v „punkovém“ prostředí např. brněnských Mekáčů a KFCček s kofolovými pokutami za pozdní příchody. Velké sny (speciální červené linery, hezčí plakáty s reálnými lidmi). Skvělé bylo, když křížky a kolečka po náměstích vyrazily dech lidem po celé republice. Vzpomínám ale i na seriózní schůzky, např. s vedením MTV , kde nám běžela televizní reklama
Co pro mě osobně bylo z XO10 nejsilnější?
Moc rád vzpomínám na historicky první turnaje na základkách. Ty byly čtyři (Brno, Kroměříž, Mladá Boleslav a Praha), byly pokusné, soutěžili jednotlivci a byli nadšení. Pořádali jsme je tehdy s Markem Paličkou, se kterým byla skvělá spolupráce. A ještě se k nim dostaneme v ročníku 2012.
A nezapomenu ani na Pišqworku Piškvorovou, které jsme jako správné voodoo panence vdechli život. Měla svůj FB profil, který sice už Facebook zabanoval. Dva roky na to se ale vydala na cesty po světě (jako Geocaching travel bug). A cestovala, až než se někomu zalíbila a zůstala s ním.
Vzpomínám taky na svou první afterparty na krásné barokní faře, kde ale byla hrozná kosa.
S aktivními pIšQworkami jsem se už rozloučil. Velkolepě! Dostal jsem důvěru, abych koordinoval jubilejní pátý ročník XO12, o kterém vám třeba příště řeknu víc. Hrdým (spícím) členem SCG stále ještě sem. A proč jsem u SCG vydržel tak dlouho? Byla to profesionalita, se kterou tahle organizace fungovala. Rozpočty, plány, cíle, obchod, marketing, organizace, logistika, sny a odvaha je plnit. I to všechno vedlo k tomu, že jsme v roce 2011 s Richiem a Pagim rozjeli Než zazvoní. Marketingovou agenturu, která dnes mění české školství!