Hlavní město organizátorů
I matička Praha potřebovala tři pIšQworkové ochránce. Lubor Pham, Ondřej Dyrka a Roman Cholasta mezi stovkou věží dohlíželi na souboje křížků a koleček. Co mají společného?
Lubor “elitelose” Pham
Nejoblíbenější...
Barva: žlutá
Země: Čína
Kniha: dlouho jsem ji nečetl, ale je to… Chudý táta, bohatý táta – Robert Kiosaki
Písnička: Let the music heal your soul
Film: Poslední samuraj
Sport: Fotbal
Jídlo: opékané nudle
Pití: fanta
Zvíře: kočka
Den: jakýkoliv 13., jinak středa
Věk: 21
Střední škola: Gymnázium Matyáše Lercha, Brno
Vysoká škola: VŠE Praha
Jak jsi se dostal/a ke spolupráci s SCG? Co tě oslovilo?
Pokud se nemýlím tak mi zavolal Richie (Richard Malovič, pozn. red.), jestli bych do toho nešel. Lákala mě spolupráce s kamarády.
Jak by ses sám charakterizovala? Řekni nám něco o sobě!
Velmi komplikovaný, někdy sám sebe nechápu. Jinak si myslím, že jsem optimistický pesimista.
Jaké máš plány do budoucna?
Přežít.
Jaký je tvůj největší sen?
Nějak žít v klidu a v pohodě.
Jak se ti líbí piškvorky?
Chvilkově jsem si tím vydělával, takže je mám hodně rád.
Hrával jsi piškvorky na střední škole?
Ano, hodně.
Co ti dalo v souvislosti se soutěží zatím nejvíc zabrat a co tě naopak nejvíc potěšilo?
Potěšila mě nejvíc aktivita hráčů., jak se k tomu stavěli a asi co mě nejvíc vadilo – no někdy příliš času, který se musí věnovat přípravám.
Ondřej “Vogin“ Dyrka
Nejoblíbenější...
Barva: černá, bílá, šedá
Země: Nový Zéland
Kniha: Feistova sága o Midkemii
Písnička: Verve - Bitter Sweet Symphony
Film: LOTR
Sport: fotbal!
Jídlo: špagety
Pití: jablečný džus
Zvíře: kocour
Den: sobota
Jak jsi se dostal/a ke spolupráci s SCG? Co tě oslovilo?
Zcela nepopiratelně mě oslovila původní SCG myšlenka, neboli středoškolský turnaj v počítačové strategii Starcraft : Broodwar. Sám jí totiž věnuju dost času a proto jsem podobnou akci více než přivítal. Ani nevím, co mě to popadlo, každopádně jsem pak kontaktoval Richieho s tím, jestli nemůžu nějak pomoct, a pozice sekretářky... kecám, honosně řečeno databázového experta byla na světě.
Jak by ses sám/sama charakterizoval/a? Řekni nám něco o sobě!
Muž, 20 let. Jsem nesmírně divný. Zásadní nekuřák a abstinent, snažím se chovat zásadně racionálně, gentleman ze staré školy je mé druhé jméno Přátel mám dost málo,ale to je proto, že preferuju kvalitu nad kvantitou. Ve slabších chvilkách jsem namyšlený a egocentrický, v silnějších chvilkách jsem usměvavý, charismatický a schopný
Jaké máš plány do budoucna?
Aktuálně studuju VŠE v Praze na oboru Bankovnictví a pojišťovnictví. Vzhledem k mé přirozené lenosti nevím, jestli mě někde cestou neomrzí baštit skripta s různými omáčkami, ale snad ne takže dostudovat a pak si zajistit dobré pracovní místo (např v bance), abych měl finanční základ pro podnikání.
Jaký je tvůj největší sen?
Hm, já mám snů hodně, s heslem "nic není nemožné" jsem zvědavý, kolik jich proměním. Největší? Aby všichni lidé pochopili jednoduchou pravdu tohoto hesla :
When the power of love overcomes the love of power, the world will know peace
Jak se ti líbí piškvorky?
Je to dobrá relaxační hra na dlouhé a nudné hodiny, potažmo přednášky.
Hrával/a jsi (hraješ) piškvorky na střední škole?
Moc ne, spíš nárazovitě, moje specializace šla spíše šachovým směrem...
Co ti dalo v souvislosti se soutěží zatím nejvíc zabrat a co tě naopak nejvíc potěšilo?
Nesporně největší úkol, který jsem zatím úspěšně splnil byla aktualizace databáze, bez které by projekt stál a smutně koukal Ne, nejvíc zabrat mi dal miker, když mi zadal bonusový úkol obvolávat školy ve Středočeském kraji... alespoň jsem si ověřil, že v žádném případě nemám chodit na brigády jako operátor.
Potěšil mě růst a modernizace týmu, protože si pamatuju ještě ty začátky, kdy nás bylo slabých 12... ale taky se to zvládlo.
Roman “Error” Cholasta
Nejoblíbenější...
Barva: červená
Země: Velká Británie
Kniha: G. Orwell: 1984
Písnička: Bon Jovi - This ain't a love song
Film: Pelíšky
Sport: volejbal, hokej
Jídlo: koprová omáčka
Pití: Primátor weizenbier
Zvíře: pes
Den: čtvrtek
Jak jsi se dostal ke spolupráci s SCG? Co tě oslovilo?
Původně jsem patřil do kategorie účastníků, ještě v minulých ročnících, kdy se soutěžilo ve hře StarCraft: Brood War. Letos se však již akce přetransformovala a s novou érou bylo potřeba sehnat nové lidi. Nejspíš už Richiemu došly veškeré možnosti, protože sáhl právě po mně. Nejdříve jsem to považoval za další fázi své touhy pomáhat v organizaci turnajů, teď však vidím v tomto projektu mnohem větší potenciál a jsem velice zvědav kam až se nápad turnajů pro střední školy dostane.
Jak by ses sám charakterizoval? Řekni nám něco o sobě!
Je velmi těžké charakterizovat sám sebe, protože své špatné vlastnosti většinou nevnímáme nebo je nepovažujeme za tak důležité. Jsem veselý a hravý student, který má rád zábavu, přátele a produktivní činnost. Dříve jsem dbal především o svou zábavu, což mi poskytovala počítačová hra Starcraft. Nyní však cítím, že je potřeba dělat i jiné věci a docela se mi to daří. Již druhým rokem studuji na právnické fakultě v Praze a pokud se vše vydaří, rád bych ji i dokončil a věnoval se právnické praxi.
Jaké máš plány do budoucna?
Rozhodně je mým primárním cílem dostudovat vysokou školu a udělat maximum pro vybudování kariéry. Ovšem každý v jednadvaceti letech vidí svou budoucnost jinak než jaká nakonec je. Nechci si dělat příliš nadějné a nereálné plány, prostě nechám věcem volný průběh a budu se snažit dělat maximum. Jak to dopadne, to už je v rukou osudu...
Jaký je tvůj největší sen?
Bude to znít možná trochu pokrytecky, ale mým největším snem je být natolik úspěšný a zajištěný, abych mohl udělat šťastnými všechny své blízké. Nechci tím říct, že je všechno o penězích, ale je mnoho věcí, které peníze stojí a lidé musí volit priority. Chci, abych svým blízkým mohl dopřát luxus toho, že nemusí volit.
Jak se ti líbí piškvorky?
Piškvorky jsou naprostá klasika. Snad každý středoškolák v hodinách nemá prakticky co dělat, zvláště pokud jde o předmět, který jej vůbec nezajímá (zdravím svou profesorku biologie ze střední školy), a proto je potřeba se zabavit. Piškvorky jsou ideální způsob jak se zabavit a nenadělat při tom příliš hluku. Já osobně jsem po piškvorkách sahal velmi často a dodnes to považuji za základ toho, co se naučíte ve škole.
Hrával jsi (hraješ) piškvorky na střední škole?
Jak již jsem řekl, po piškvorkách jsem sahal velmi často, bylo dost předmětů, ve kterých jsem se nudil, a proto bylo potřeba se zabavit. Ovšem je to jedna z těch her, které mě sice baví hrát, ale nikdy bych v nich nedokázal být mistr světa.
Co ti dalo v souvislosti se soutěží zatím nejvíc zabrat a co tě naopak nejvíc potěšilo?
Zatím jsem ještě neměl s ničím moc problémů, bylo to dáno hlavné tím, že díky svým časovým indispozicím jsem neplnil veškeré své povinnosti osobně. Co mne těší je zájem škol a hlavně učitelů. Je vidět že mají zájem na tom, aby jejich studenti ukázali ostatním co dokážou. Ale v pravém světle se vše ukáže až vypukne první oblastní kolo. Osobně se velmi těším a doufám, že se od místních borců i něčemu novému přiučím.