Dva z Olomóca

20.11.2008 | Martin Šmoldas | Interview

Univerzita Palackého, Olomoucké tvarůžky, orloj nebo Flora Olomouc. My dodáváme Ondřej Fiala a Petr Vacek aneb dva, co měli pIšQworkovou Hanou pod palcem.

Ondřej “H.u.n.t.e.r” Fiala

Nejoblíbenější...
Barva: fialová

Země: Česká republika

Kniha: Komu zvoní hrana

Písnička: Cranberries: Zombie

Film: jakákoliv kvalitní komedie

Sport: nohejbal, florbal, piškvorky

Jídlo: kuře kung pao

Pití: sprite

Zvíře: pes

Den: pátek


Věk:
19
Střední škola: Obchodní akademie Olomouc
VŠ: UTB, fakulta managementu a ekonomiky, ekonomika a management


Jak jsi se dostal/a ke spolupráci s SCG? Co tě oslovilo?

Oslovil mě Ondra Cikánek, jestli bych se na akci nechtěl podílet, že se hledají schopní lidé a bylo mi řečeno, že jsem vhodný kandidát.

Před dvěma lety jsem se soutěže Student Cyber Games účastnil a pak jsem vyhlížel jestli bude další ročník a tak jsem si řekl, jo, vypadá to na velký projekt, chci být součástí, je důležitý abychom zapojovali středoškoláky, líbí se mi přesně to, co má za cíl organizace SCG.

Jak by ses sám charakterizoval? Řekni nám něco o sobě!

Je to složité. Někdy jsem kliďas, ale někdy když mě něco vytočí, tak trochu zanervím. Myslím si ale, že dokážu řešit problémy s čistou a chladnou hlavou, ale když je potřeba, tak i operativně a rázně. Jsem podle mě docela společenský, rád si hraju a strašně rád sportuju.

Jaké máš plány do budoucna?

Vystudovat úspěšně vysokou školu, trávit čas s přítelkyní, věnovat dál činnosti SCG, pomáhat projektům, které bude SCG dělat, získat dobrou práci, která mě bude bavit a pokud to zdraví dovolí, co nejvíce sportovat.

Jaký je tvůj největší sen?

Bude to zodpovědný sen, mít skvělou rodinu, kterou uživím. Být úspěšným manažerem a žit šťastný život.

 

Jak se ti líbí piškvorky?

Je skvělá. Jsou určená pravidla a zbytek je na kráčích, má spoustu možností, které záleží jen na hráčích. Je to hra, která ačkoliv to nevypadá, má spoustu variací.

 

Hrál si piškvorky na střední škole?

Výjimečně, ale když na to přišlo, tak určitě, většinou jsme ale spíš hráli karty. Zazvonilo, hunter už měl v ruce karty a už jsme jeli.

 

Co ti dalo v souvislosti se soutěží zatím nejvíc zabrat a co tě naopak nejvíc potěšilo?

Co bylo nejtěžší… asi občas sehnat týmy na turnaj, protože někdy jich bylo méně, než bychom si přáli. Tipoval jsem mnohem víc a vůbec mi to nejde do hlavy. Do příště musíme líp soutěž dostat ke studentům.
Cekově se mi akce líbila a asi největší radost má člověk z dobře odvedené práce.


Petr “Mask” Vacek

Nejoblíbenější...
Barva:
modrá

Země: ČR

Kniha: Harry Potter

Písnička: Holubí dům

Film: Škola rocku

Sport: kendo

Jídlo: řízek s bramborama

Pití: pivo, jak jinak

Zvíře: šnek

Den: sobota


Věk:
17

Škola: SPŠ Elektro, Olomouc Božetěchova


Jak jsi se dostal/a ke spolupráci s SCG? Co tě oslovilo?

Myslím, že mě oslovil náš pan ředitel, dal mi Cdčko SCG a kontakt na Ondřeje Cikánka. Jinak první osobní kontakt byl na školení pro organizátory v Olomouci. O mě se na škole vědělo, že rád hraju na školě piškvorky… nevěděl jsem o co jde, pak jsem se na to později podíval podrobněji a už jsem neváhal a šel do toho.

 

Jak by ses sám charakterizoval? Řekni nám něco o sobě!
Chrakterizoval bych se jako moje nejoblíběnšjí zvíře šnek. Má tvrdou skořápku, přes kterou to chvíli trvá se dostat, ale uvnitř je měkký. Je taky správně slizký, což se ke mně tak hodí.

 

Jaké máš plány do budoucna?

Dodělat střední školu, maturitu, udělat mezinárodní jazykovou zkoušku z angličtiny, autoškolu. Pak vysoká, ale ještě nevím jakou (možná filosofie, teologie, nebo rovnou něco technického - informatika). Potom nějaká práce, nejlépe přínosná pro svět .

Jaký je tvůj největší sen?

Chtěl bych během svého života dokázat něco, co by posunulo lidstvo dál.

 

Jak se ti líbí piškvorky?

Je to geniálně jednoduchý, ale vždycky to má dvoje tajemství, líbí se mi moc.

 

Hraješ piškvorky na střední škole?
Skoro pořád.

 

Co ti dalo v souvislosti se soutěží zatím nejvíc zabrat a co tě naopak nejvíc potěšilo?

Nejvíc mě potěšilo to, že se to víceméně všechno +/- podařilo. Nejvíc zabrat, aby tomu dal člověk pořádnou štávu a nejtěžší… asi udržet na turnaji pořádek, aby se nikdo nebouřil apod.