pIšQworky očima kantora

Na zahřátí otázka trochu na tělo. Hrajete piškvorky?
Ano a ráda.

Na Vaší škole je zřejmě hraje spousta lidí, alespoň soudě dle účasti ve školním kole... Čekala jste tak vysoký počet hráčů?
Čekala jsem ještě větší, protože krom hráčské vášně k tomu ještě přistupuje jistý prvek absence ve výuce, proto jsme taky s vedením školy dohodli, že každá třída může poslat do školního kola pouze sedm těch nejlepších. A tak jsme se dostali na cifru cca 200 hráčů .

Jak probíhalo školní kolo? Nějaká perlička?
Tak trvalo asi 5 h, kde jsme se snažili nejdříve losem a pak vyřazováním vyselektovat ty nejlepší.
A perličky? V základním lose hráli vždy čtyři hráči každý s každým duel a podle počtu postupovali dva lepší. U jedné čtveřice vyšly pro všechny čtyři hráče stejné výsledky, museli vše odehrát znovu a opět byly výsledky vyrovnané. Vypadalo to, že rozhodne losování kámen, nůžky, papír, ale naštěstí při třetím odehraném kole, opět každý s každým, se rozhodlo. Každopádně hráli nejdéle ze všech a to 1 h a 30 min. Úplně jiná perlička byla, když jeden z hráčů odešel během duelu na toaletu a již se nevrátil. Jak jde vidět, ne každý má sportovního ducha a smysl pro povinnost.

Co oblastní kolo? Bylo těžší, nebo jednodušší na organizaci?
Tak trochu jsem se toho obávala, ale myslím, že to dopadlo dobře. Na organizaci to bylo lehčí v tom, že studentů bylo celkově méně. A tu těžšší stránku bych viděla v tom, že kromě svých studentů, které dobře znám a vím co od nich mohu očekávat, musí člověk zvládnout i ty studenty z jiných škol, kde přece jen vaše autorita může být v ohrožení.

Co si myslíte o celém projektu? Zapojila byste se znovu?
Myslím, že nápad je to dobrý. V dnešním přetechnizovaném světě je úžasné, že tak obyčejná a léty prověřená hra, ke které potřebujeme jen tužku a papír, vydržela i u dnešní mládeže. Zdá se mi jen, že vaše myšlenka studenti studentům, je sice takhle sloganem skvělá, ale bez pomoci pedagogů je podle mne nezvládnutelná. Nedovedu si představit, že příkladně na naší škole by jeden, nebo i tým studentů dokázal, aby je dalších 200 hráčů poslouchalo, kdy, kde, co a jak. A taky by se nestalo, tak jak na našem oblastním kole, že se některé přihlašené týmy nakonec nedostavily, protože nebyli puštěni z výuky. Předpokládám totiž, že se studenti přihlásili sami, bez vědomí svých vyučujících, a pak jim to škola zatrhla.
A jestli bych se zapojila znovu ? Ano, protože u nás máme skvělé studenty a pro ně to stojí za to.

Studenti z Vaší školy postoupili do krajského kola. Dovolila byste jim trénovat v hodinách?
No tak tomu říkám záludná otázka, jak jen z toho vybruslit a neutrpět Já tedy odpovídám: vyřeším to operativně.

Co byste vzkázala hráčům?
Je třeba vždy mít sportovního ducha a bojovat do posledního X nebo O. Šance je na vítězství vždy a přeje jen odvážným a připraveným.


Děkujeme za rozhovor i za pomoc při organizaci a přejeme Vašemu týmu hodně štěstí v krajském kole.