Zkuste to příští rok, vzkazují dvojnásobní vítězové pIšQworek

17.10.2013 | Eva Pětvalská | Interview

Turnaje se kvapem blíží a my už se nemůžeme dočkat letošního ročníku pIšQworek. Abychom vás naladili na správnou pIšQworkářskou vlnu, máme pro vás rozhovor s vítězným týmem loňského ročníku soutěže. Kristýna, Lukáš, Zdeněk, Radek a Ondřej si našli chvilku, aby nám odpověděli na pár otázek a povzbudili vás tak k lepšímu výkonu na turnajích!

Plánujete se znova zúčastnit naší soutěže?

Lukáš: Letos máme poslední šanci zvítězit potřetí za sebou, a proto se zúčastníme určitě. Tentokrát s krycím názvem Hattrick. Snad se nebude konat ostuda a vyhrajeme znovu.

Zdeněk: Podařilo se nám všem projít přes školní kolo, takže první krok máme za sebou a zkusíme obhájit titul.

Připravovali jste se nějak na loňský ročník soutěže? Co podle tebe nejvíce pomohlo k vaší výhře?

Radek: Nejvíce nám k výhře pomohl psychický nátlak na naše protihráče, kteří své hry vzdávali ještě před položením prvního kolečka. Pečlivě jsme se připravovali a nikdo nás nedokázal zastavit. Doufám, že letos to bude taky tak.

Lukáš: Loňské kolo, stejně jako to předešlé, nepřineslo nějaké kdovíjaké tréningové vypětí. Samotné hraní piškvorek nestačí jako takové, chce to znalost teorie zahájení. Budu egoista a řeknu, že k výhře nám dopomohla moje letitá praxe, kdy hraji na serveru playok.com. Tam se dá určitě hraním právě s kvalitními hráči získat určitá praxe, okoukat vhodná zahájení. Druhá věc, která pomohla naší výhře, je určitě týmová soudržnost. Ač koukám s despektem na ty prozaické fráze typu "hráli jsme jako tým", tak tentokrát jsem z toho takový pocit měl. No a třetí věc, která vede k úspěchu, je podle mého sebevědomí. Kdo si nevěří, neměl by se účastnit jakékoliv soutěže. 

Zdeněk: Když jsme si řekli, že půjdeme na pIšQworky, tak jsme si ve škole při nezáživných hodinách vytáhli čtverečkovaný papír a hráli jsme. A co nám nejvíce pomohlo? Sebevědomí a psychická pohoda, snažíme se hrát bez nervů a vždy si ke stolu sedáme s tím, že vyhrajeme.

Ondřej: Tak určitě trénovali. Co nám pomohlo? To netuším, asi jsme prostě od Boha nejlepší, hlavně tam bylo štěstíčko.

Kristýna: Nějaká příprava samozřejmě proběhla, ale chtělo by to trénovat více. Na tohle je nejlepší náš kapitán, který nás vždy donutí k tomu sednout a hrát pořád dokola.

Byl pro vás nějaký loňský zážitek lepší než výhra samotná?

Radek: Myslím, že máme na co vzpomínat, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit takové akce.

Lukáš: Nemohu mluvit za ostatní, pro mě byla výhra krásný pocit. Pro mě to bylo nejvíc. Užil jsem si i průběh samotné soutěže.

Zdeněk:  Výhra potěšila hrozně moc. Přinesla nám dárky pod stromeček a taky titul mistra republiky, tím se nemůže chlubit jen tak někdo. Určitě bych to zařadil do TOP 3.

Ondřej: Výhra byla skvělá a určitě to byl velký zážitek, těžko říct jestli ten největší.

Kristýna: Zážitků bylo moře, ale pocit z výhry patří určitě k těm výjimečným.

Jakou radu byste dali těm, kteří budou letos o vítězství usilovat?

Radek: Zkuste to až příští rok. 

Lukáš: Bojovníkům o prvenství poradím jediné, a to ať se třesou, poněvadž se vrátíme ještě silnější, sebevědomější a rádi se staneme ještě nenáviděnějšími, pakliže nám to dopomůže vyhrát.

Ondřej: Já mám jen jednu – neusilovat. Pořád jsme tu my!

Kristýna: Radu žádnou. Budou to mít sakra těžké. Určitě jim to nedáme lacino.

Zdeněk: Berte to v klidu, bez nervů, o nic nejde.

Co se vám nejvíce líbí na soutěži pIšQworky? 

Radek: Nejlepší pocit mám z toho, že nikdo není lepší než náš tým, dále bohaté ceny za vítězství a konečně zábava prožitá s kamarády.

Lukáš: To je těžké, takhle filosoficky jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Asi se mi líbí vůbec ten podnět, že v takto banální hře, jako jsou piškvorky, vznikla iniciativa této soutěže samotné.

Zdeněk:  Napínavé duely a poznávání nových lidí.

Ondřej:  Velice složitá otázka. Určitě spousta nových lidí, zajímavé souboje, a v neposlední řadě výhra!

Kristýna: Nejvíce oceňuji nápad vůbec uspořádat podobnou netradiční soutěž a také to, že se jedná o turnaj týmů. Je hezké vidět, jak se jednotliví členové vzájemně podporují a drží při sobě.

Nejdůležitější otázka na závěr – kolečka nebo křížky?

Radek: x !

Lukáš: Křížky, pro mě jako výtvarného antitalenta je daleko snazší udělat dvě čáry, než se mořit se symetrickým kolečkem. 

Zdeněk: Kolečka, protože jsou jedním tahem a je to rychlejší.

Ondřej: Křížky i kolečka, hlavně ať jich tam mám 5 dřív než soupeř.

Kristýna: Radši mám kříže, ale samozřejmě záleží na postavení kamenů.