Moment, pIšQworky se nepořádají samy?
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak pIšQworky vznikly nebo kdo je každý rok pořádá? Nedělají to žádní kouzelní skřítkové (i když trocha magie by při pořádání rozhodně neuškodila), ale SCG, tedy pár studentů s přebytkem volného času.
Všechno to začalo někdy před 18 lety na jednom brněnském gymnáziu. Pár… no, řekněme inovativních studentů si totiž chtělo uspořádat vcelku netradiční školní soutěž. Netradiční hlavně proto, že hodlali soutěžit ve StarCraftu. Po překvapivě úspěšném prvním ročníku se těmto pár inovativním studentům zachtělo něčeho většího. Hodlali svou soutěž rozšířit na další střední školy po celé republice, a tak v roce 2003 vzniklo tehdy ještě občanské sdružení Student Cyber Games (SCG).
Trvalo jen pár ročníků, než se SCG rozhodlo pro něco ještě většího. Mnohem většího. V roce 2008 tak tahle parta studentů uspořádala celonárodní mistrovství republiky v piškvorkách. V dalším ročníku – pIšQworky 2009 – už byl o soutěž projeven pořádný zájem studentů, škol, médií i široké veřejnosti. První polovina školního roku byla tedy naplněna. Co s tou druhou? Po ne až tak dlouhém uvažování přišel skvělý nápad na soutěž v prezentování, a tak se v roce 2010 zrodil první ročník Prezentiády.
Dnes je už ale vše jinak… Dělám si srandu. Od prvního ročníku XO uběhlo 13 let a SCG je pořád stejná banda studentů jako tehdy. Sice jsme se trošku rozrostli a nespočetněkrát se změnilo naše složení, ale myšlenka a cíl zůstává – „Hra školou“. Ukázat, že něco se naučit, neznamená jenom sedět v lavici a poslouchat blbosti, kterým rozumíte jenom proto, že jste tam takhle seděli i včera.
Tím se řídíme i interně. Všech těch asi 30 studentů, co obě soutěže organizuje, i těch dalších 150, co nám s tím pomáhá, se učí věcem, které nás škola nenaučí, ale budou v životě potřebné. Všichni děláme jen to, co nás baví a v čem se chceme zlepšit. Když někdo už nemá čas nebo ztratí pro organizování zápal, tak prostě přestane. Místo něj se vždy objeví nějaký nadšený nováček, který by chtěl umět i vědět víc a když chce, stane se dalším z nás.
Každý jsme z jiného koutu republiky, nebo ze Slovenska. Někteří už pomalu končí vysokou, a jiní ještě ani nezačali přemýšlet o maturitě. To nám ale nebrání v tom se docela často někde na den nebo dva sejít, pokecat nebo někam zajet. Pořád jsme totiž jenom hodně velká a divná parta kamarádů, kteří se nějakou náhodou sešli tady v SCG. Všichni jsme za to vděční.